Tradice

Masopustní období nastává hned po svátku Tří králů a končí Popeleční (říká se jí i Škaredá) středou. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Řekneme-li masopust, vybaví se nám průvod masek, muzika, koláče, jitrnice, štamprlička a tanec. Jenže masopust zdaleka není jen průvod. Ten je až závěrem období hodování, po němž nastává období půstu. Ve vesnicích trvalo masopustní veselí a hodování od čtvrtka do masopustního úterý. Důležitý den byl Tučný čtvrtek, spojený se zabíjačkou a hostinou. Lidé jedli hlavně mastná jídla, protože věřili, že jim dají sílu pro zvládnutí nadcházejícího postního období.
Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se v místním hostinci konaly bály a tancovačky, které trvaly až do úterý. V tento den si doma všichni dopřáli dobrý oběd a po něm vyšly do ulic maškary. Sešly se na návsi a v průvodu obcházely vesnici od stavení ke stavení.
Obchůzka maškar byla vždycky spojena s pohoštěním. Hospodáři a hospodyně nabízeli klobásy, kořalku, pivo, koblihy, koláče a cukrovinky, do velkého talíře maškarám přispívali na muziku. Když obchůzka skočila, odebrali se všichni do hospody na společnou tancovačku. Tancovačka skončila o půlnoci, pak musely všechny nástroje utichnout a za velkého žalu se pochovala basa. Tímto obřadem skončilo masopustní období. Následující den se vesničané vydali na ranní mši pro popelec (o Popeleční středě se v kostele světí popel a kněz tímto popelem dělá věřícím na čele křížek, proto popelec), aby si připomněli marnost tohoto světa, odložili pestré šaty, oblékli se do tmavého, omezili jídlo, pití piva i pálenky, dokonce i kouření a šňupání tabáku.
Písemné zprávy o masopustu v našich zemích pochází už ze 13. století.

Masopustní veselí probíhalo i v naší obci. Příliš informací se však nedochovalo. V zápisech obecního zastupitelstva se našla informace, že se v únoru 1914 povoloval masopustní maškarní průvod obcí. Ve starých spisech se objevily fotografie z let 1925 a 1926. V té době masopustní průvod vycházel od restaurace Na poště (dnešní budova CVA). Tehdejší majitel pan Kmoch jim zde nechal nějakou místnost, kde mívali uložené má masky. Pamětníci rovněž udávají, že se nějaké masopustní průvody konaly v 50. letech. Potom je známa až novodobá historie oživení masopustu v obci v desátých letech nového milénia díky rodině Kettnerů.
Snahou našeho Spolku bylo obnovit tuto hezkou tradici a společně s řadou dobrovolníků ji udržovat.